Už několik let si kladu otázku, co nám z příběhu Velké noci vlastně zbylo. Nabízí se vajíčka, pomlázka, koledy… občas i nějaký ten zajíček vyskočí. Ale co je skutečná podstata velikonočního příběhu? Nebudu se zde pouštět do náboženských interpretací. Nabízím svůj, tedy psychoterapeutický pohled na příběh, který formoval miliony našich předků (jen ve dvaceti generacích máme matematicky přes milion přímých předků – a to jsme někde na začátku 17. století!) a má nezpochybnitelný vliv i na nás – bez ohledu na to, jak moc ateisticky se zrovna cítíme. Více si můžete přečíst ve
Comments